Převzato z časopisu Stěžeráček č. 102, str. 16-17 STĚŽERSKÝ HŘBITOV A JEHO HISTORIE Dle tradice Katolické církve se v minulosti zřizoval hřbitov kolem kostela. Tak tomu bylo i ve Stěžerách, kde hřbitov vznikl současně, kolem roku 1350, s vybudováním původního, malého kostela sv. Marka. Hřbitov byl ohrazen zděným plotem. Ten se po čase rozpadl a byl nahrazen plotem živým. Kromě hrobů byly na něm udržované květinové záhony a keře. Hřbitov posloužil jako místo posledního odpočinku též významným osobnostem. Pánům Pravětickým z Pravětic, Mladotům ze Solopisk, Klusákům z Kostelce a dalším urozeným pánům. Jejich hroby byly opatřeny náhrobními kameny, na kterých bylo uvedeno jméno zesnulého, datum úmrtí a rodový erb. V té době spravoval obec Stěžery rod Pravětických, který byl evangelického vyznání. Neměl tedy zájem pečovat o původní, gotický katolický kostel. V pobělohorské době zakoupil stěžerské panství rod Harrachů. Ti byli katolického vyznání. Nechali zchátralý a prostorově nevyhovující kostel i se sousedící dřevěnou zvonicí z roku 1830 zbořit. (některé prameny uvádějí rok 1826) V té době přestal hřbitov kolem kostela sloužit k pohřbívání. Veškeré zařízení bylo uschováno pro nový svatostánek. Ten nechal, mezi lety 1830 - 1832, svým nákladem vystavět Arnošt, hrabě z Harrachu. Stavbu realizoval stavitel Jan Havlín v empírovém slohu. Do jeho stěn, vně i uvnitř, byly ze zrušeného hřbitova osazeny náhrobní kameny šlechticů. V roce 1845 hraběnka Anna z Harrachů, rozená Lobkovicová, zakoupila na výstavě v Mnichově obraz sv. Marka. Ten se nachází na hlavním oltáři. Markovi byl pak kostel zasvěcen. Současně s výstavbou kostela začala zdejší Římskokatolická farnost na svém pozemku a na své náklady (své záduší), jihozápadně od obce, budovat hřbitov nový, současný. Nechala ho oplotit kamennou zdí, která je překryta pískovcovými dlaždicemi. Pro uzavření hřbitova dala zhotovit kovaná vrata. Vedle vrat byl postaven malý domek se sedlovou střechou, sloužící jako obydlí pro farního hrobníka. Při stěně domku stála márnice. Posledním hrobníkem, v něm bydlícím, byl až do konce padesátých let, pan Šanda s manželkou. V roce 1884 dal tehdejší pan farář, nákladem farnosti zbudovat 14 metrů hlubokou kopanou studnu, neboť do té doby musel hrobník chodit pro vodu až do obce. Uprostřed hřbitova stával původně dřevěný kříž. V roce 1874 byl na jeho místo postaven kříž kamenný s pozlaceným tělem Krista a zlaceným nápisem na černém podkladě. Toto dílo bylo hrazeno ze jmění farnosti. Pro zajímavost: V roce 1928 byl kříž zrestaurován panem Ondráčkem, sochařem z Libčan. Za trojí nátěr olejem a pozlacení Krista farnost zaplatila tehdejších 850,- Kč, s písemnou zárukou 12 roků. V té době to byly peníze! V roce 1994 jsem se domluvil s Radošem Ryklem starším, že kříž zachráníme, neboť původně byl postaven na základu, který tvořily cihly. Ty se za těch 120let, vlivem vlhka a mrazů, zcela rozsypaly a hrozilo, že kříž se zřítí. Zbudovali jsme základ nový, betonový, a tím jsme kříž zachránili. Bez nároku na odměnu. Je tradicí, že každý nový církevní objekt je slavnostně posvěcen. Tak tomu jistě bylo i s místním hřbitovem a stal se tak půdou posvátnou. Ještě se vrátím ke kostelu a jeho bezprostřednímu okolí. V roce 1881 nechala duchovní správa oplotit pozemek, přiléhající ke kostelu (původní hřbitov), kovaným plotem na kamenné podezdívce. I toto bylo hrazeno ze jmění farnosti. Původní hranice pozemku sahala ke krajnici silnice až na úroveň obrubníků stávajícího chodníku. V sedmdesátých letech se místní mocipáni rozhodli, že se s nikým nebudou bavit a bez náhrady, na cizím pozemku, zbudují podél kostela chodník. Původní kovový plot i s podezdívkou byl zlikvidován a rozkraden. Jen malou část plotu je možno ještě vidět u pole před hřbitovem. Byl tam dán proto, aby statkoví ,,hospodáři‘‘ nejezdili podél hřbitovních vrat rovnou dolů na cestu. Až nedávno došlo, ve věci pozemku pod chodníkem, k vyrovnání mezi obcí a duchovní správou. Sluší se zmínit, že letošním roce přenechala Duchovní správa Římskokatolické farnosti, celý areál místního hřbitova obci Stěžery a to bezúplatně, bez jakékoliv náhrady. Jedná se o objekt v ceně několika milionů. Uvažme cenu pozemku, vyjmutého ze zemědělského půdního fondu, o výměře 3895 m2 zděné oplocení v délce cca 285 m (cca 4 -5 tisíc Kč za 1m kubický) kopaná 14 m hluboká studna kamenný kříž (1 000 Kč/1 cm) kovová vrata zděný objekt 51 m čtverečních. Tolik k zamyšlení. ,,Hřbitove, hřbitove, zahrado zelená…‘‘. Tak zní úvodní slova jedné staré písně. Věřme, že obec bude pečovat o tuto posvátnou zahradu tak, aby každý, i cizí návštěvník hřbitova, si řekl: ,,Ano, v této obci žijí lidé zachovávající své blízké v úctě‘‘. Pozn. Historické informace jsou převzaty z farní kroniky. O. Miška